Plavba ve výtlačném režimu

Rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě, jakož i vodní nádrže a vodní toky, na kterých je v České republice zakázána plavba plavidel se spalovacími motory upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 46/2015 Sb., připravená ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství v návaznosti na § 7 odst. 5 vodního zákona. Další podmínky a povolené rychlosti plavby pak stanoví vyhláška č. 67/2015 Sb. o pravidlech plavebního provozu.

 

Na povrchových vodách, které jsou nesledovanými vodními cestami nebo účelovými vodními cestami uvedenými v příloze č. 2 citované vyhlášky č. 46/2015 Sb. je možná plavba malých plavidel pouze v tzv. výtlačném režimu plavby. Dále podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 67/2015 Sb. je pro všechna plavidla na vodních cestách, včetně vodních skútrů, do vzdálenosti 25 m od břehu povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h, na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách platí nejvyšší povolená rychlost plavby 10 km/h až do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od prostorů vyznačených pro koupání. Není-li plavidlo vybaveno zařízením k měření rychlosti, smí v uvedených případech plout pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby. Tento režim plavby může být ve vybraných úsecích vodních cest rovněž přikázán signálními znaky.

Výtlačný režim plavby zjednodušeně řečeno znamená, že čára ponoru plujícího plavidla se neliší od čáry ponoru plavidla stojícího, tedy vliv hydrodynamického vztlaku, způsobený pohybem plavidla, je zanedbatelný. Jinými slovy u plavidla plujícího mimo výtlačný režim se nejprve postupně trup na přídi začne zvedat a na zádi poklesne, plavidlo se dostane do tzv. přechodového režimu plavby, slangově „loď hrne vodu“ nebo „jede do kopce“. Pokud to tvar trupu a dostatečný výkon pohonu umožní, plavidlo překoná zvýšený odpor vody a vztlak začne vynášet vzhůru trup plavidla, celá příď se obvykle dostane nad hladinu a plavidlo přejde do plavby v kluzu. Jak v praxi vypadá plavba ve výtlačném režimu a mimo něj si můžete u tří typů menších plavidel prohlédnout na videu zde.

Plavba mimo výtlačný režim není pro okolí nebezpečná jen svou rychlostí. Při plavbě v tzv. přechodovém režimu plavidlo vytváří nejvýraznější a tedy nejnepříjemnější příďovou vlnu, která může být nebezpečná pro plující plavidla a plavce nebo může poškodit plavidla a plovoucí zařízení uvázaná u břehu. Navíc při plavbě v přechodovém režimu spotřeba paliva ve vztahu k ujeté vzdálenosti znatelně stoupá.

 

Uvedená omezení podle vyhlášky č. 46/2015 Sb. se nevztahují na plavidla plavebního úřadu (Státní plavební správy), bezpečnostních sborů, Armády České republiky, obecní policie, správců vodních toků a provozovatelů vodních děl, pokud jsou použita ke služebním nebo pracovním účelům. Rovněž se tato omezení nevztahují na plavidla použitá pro potřeby integrovaného záchranného systému při provádění záchranných prací nebo při zajišťování ochrany před povodněmi.